Hospodaření na Ministerstvu dopravy - To nevymyslíš.
---------------------------------
Ministr ukázal prstem na zamčené dveře na chodbě u svého sekretariátu: "A co je ze těmi dveřmi, otevřít." Vedoucí hospodářské správy ministerstva začal koktat: "Tttttooo je jenom kkumbál" přesto dveře otevřel. Ministra ovanul mentolový odér. Jak by ne. Nevelká místnost byla nacpaná až ke stropu krabicemi s mentolovými bonbony TicTac. "Probůh, tady se obchoduje s cukrovinkami" vzhlédl k nebesům ministr. "To ne, pane ministře" pokračoval úředník, "ty bonbony jsou všecky vaše. Vašemu předchůdci příšerně smrdělo z huby, pardon, z úst. A tak poradci ministra mu poradili tyto malé bílé bonbonky. No a můj bratranec zrovna měl k disposici celý kamion. Bylo to levný, tak sme ani nemuseli vyhlašovat výběrové řízení. Co by pro ministra bratranec neudělal, on má tak měkké srdce."
"A taky vašemu předchůdci se ta objednávka zdála užitečná" pokračoval úředník již bez koktání. "Vždy, když odpoledne končil s prací vytáhl deodorant a krabičku bonbónu a řekl: sprejík na šulínka a tiktaky do pusinky a potom hurá s chalanmi do sauničky. Kde mám šoféra, aby som to preboha stihol"
"A kde je vlastne můj řidič" vzpomněl si ministr. "Hned bude zpátky, jel zrovna do myčky umýt audinu", přidala se do rozhovoru brýlatá vedoucí sekretariátu. "Ale vždyť byl v myčce ráno" oponoval ministr. "Vy nevíte jaký je tady na Těšnove smog a spad a taky ty výfuky, co výfuky, rackové tady u Vltavy serou, přímo kálej, i na auta i na naši audinu. Snad byste nejel ve špinavém autě, víte hygiena, to my tady dodržujem." A pokračovala ve svém monologu: " No on Václav, skutečně na audinu myslí celý den. Ráno myčka, přes den občasné přeleštění autopólišem, v poledne vysavač, to víte interiér musí být jak ve špitále, no a v poledne zase myčka a pak udělá nákupy pro mne, vlastně pro sekretariát. No a cestou domů se zase zastaví v myčce. Váš předchůdce říkával: Jako minister dopravy, musím mať najčistejšie auto pred Strakovkou. A taky ty gumy. Do našich garáží by je nedal. Za pouhých 20 tisíc je máme na Jarově v servisu, tam o ně pečují jako o mimino a za tu cenu, no neberte to...".
Ministr se chytil za hlavu a začal nekoordinovaně pobíhat po chodbě svého úřadu. "Pozor, pane ministře, málem jste zakopl o konvičku na zalévání květin. To v ní musí být nějaká zázračná tekutina. Ten majitel firmy Zalévačka spol. s r.o., co tady podepsal smlouvu na vnitřní správě, říkal, že za jedno zalití fikusu budou účtovat 460 korun. " Ministr zbledl: "ale to snad zalejvaj francouzským koňakem, či co." Brýlatá sekretářka pokračovala jako mlýnek: "Co koňak, jo ty, no ty se nosej na tu vnitřní správu, jak vám říkám. A oni berou koňaky pouze ty lepší v těch krabicích, no a voni na vnitřní správě taky chtějí, aby ty krabice s koňaky byly dobře vycpány různými papírky, to prej, aby se ten koňak nerozbil. Ale ten váš předchůdce koňak nepil, on byl prý na ty jontový nápoje".
Ministr s rukama na hlavě se rozběhl chodbou a neartikulovaně cosi křičel. Sekretářka v patách nepřestávala mlýt pantem. "Máte pravdu, ten Dušek to je teda ksindl. Posledně říkal, že mu je tady v tý chodbě na blití. No a pak to tady skutečně smrdělo po zvratkách, tak sme to dali tady vybílit. A pořádně za 197 tisícovek. Sice tady nějakej malíř natěrač to chtěl vybílit za pouhých 10 tisíc, ale nebyla jistota, že ten smrad po tom rasistickém odboráři by skutečně zmizel."
Ministr rozrazil dveře s panáčkem, hlava se mu chtěla rozskočit, oči šejdrem, žaludek na vodě. Rozrazil první kabinku a zemřel. Z otevřené záchodové kabinky se na něj vysypalo tolik plyšových medvídků s rozkošnou šálou s nápisem MD ČR že, než se k němu dostala záchranka, chudák se udusil.
Když jej nakládali do rakve, poznamenala sekretářka vedoucímu vnitřní správy: "Ale vždyť ten minulý říkal, že pre chalanov je plyšový macko ten najkrajší darček."
-------------------------------
A teď fakta: Kontrola odhalila na Ministerstvu dopravy nebývalé plýtvání svěřenými prostředky.
- Nákup bonbonů Tictac za 50 Kč za krabičku, běžná cena je 12 Kč
- Mytí automobilů 2x denně, přesto nákup leštících prostředků za 54 000 Kč
- Zalévání 125 pokojových kytek za 41 000 měsíčně
- Uskladnění pneumatik v Autoservisu Jarov za 24 000 Kč, přičem MD má velké garáže
- Vymalování chodby za 197 000 Kč
- Nákup 200 plyšových medvídků po 238 Kč za kus
Ministři Slamečka, Řebíček a Bendl (přes pravicovou rétoriku) na toto plýtvání nepřišli, nebo že by je dokonce kryli?
Milo Burdátš
Největší okradení akcionářů v historii
V letech 1945 až 1948 naše země zažila velkou vlnu etatizace neboli znárodnění. Pomineme-li dosazení státní správy do podniků Němců a Maďarů, byli zestátněny stovky velkých akciových společností, jejichž akcionářům nikdy nebyly vyplaceny náhrady, jak bylo slíbeno. Náhrady byly poskytnuty pouze cizozemským držitelů akcií a někdy po hodně dlouhé době. V podstatě stát okradl tisíce a možná desetitisíce akcionářů o jejich podíly ve firmách. Z ideologického hlediska stále považujeme tuto etapu za největší, státem posvěcený lup. Jenže možná je až na druhém místě řebříčku. Největší okradení akcionářů proběhlo jindy.
Milo Burdátš
Tajemství prvního presidentského portrétu
Kdy vznikl první oficiální portrét prvního presidenta naší země Tomáše Garrigue Masaryka se obecně neví. Koho to taky zajímá. Kdyby se náhodou nějaký zájemce našel, ať čte dále. Takže pátrejme: po zvolení prvního presidenta, začala sháňka po starších fotografiích profesora Masaryka, jelikož sám T.G.M byl v té době ještě v zahraničí a nešlo ho solidně vyfotografovat nebo, jak bylo zvykem, namalovat. Kdejaké tiskárny ty nekvalitní a neautorizované fotografie tiskly a prodávali nadšeným davům. To však nebyly oficiální portréty. Ty vznikly později.
Milo Burdátš
Horor v Lucerně
Dne 23.11.1930 se ve francouzském periodiku Intransigeant objevila část vzpomínek slavné tanečnice Josephine Bakerové. Byly to zrovna vzpomínky na její první vystoupení v pražské Lucerně. Že to bylo vyprávění dramatické až hororově zbarvené. No posuďte sami.
Milo Burdátš
Nelžeme si, prosím. Charlota Masaryková mluvila krásnou češtinou
Jako antikváře mne v poslední době značně rozčilují sebevědomá tvrzení, že manželka prvního presidenta T. G. Masaryka neuměla česky. Touto nepravdou reagují skalní agitátoři pana Karla Schwarzenberga na námitku, či spíše konstatování, že paní Therése Schwarzenberg neumí česky. I včera večer v duelu presidentských kandidátů krásná herečka Jitka Čvančarová tuto lež vyslovila v přímém přenosu a moderátorka ji bez uzardění opakovala.
Milo Burdátš
Zajímá mne pouze pozadí Václava Klause
Tak máme za sebou poslední novoroční projev Václava Klause. Jako po minulé roky, i dnes mne jeho pohled na život v naší malé zemičce nezajímal. Přesto si televizor zapnu. Zajímá mne však pouze Klausovo pozadí.
Milo Burdátš
Sport
Olympiáda zarazila kdejakého milovníka poezie do křesla před televizní obrazovku. I já, pražský antikvář si vychutnávám dokonalou souhru těla, obdivuhodné výkony a emoce z vítězství i proher. Zapátral jsem ve svých skladových zásobách a chtěl jsem najít ty nejstarší verše, opěvující fenomén zvaný sport. A ehle, prozápadně orientovaný český básník Karel Mašek (1867-1922) napsal krátkou veselou báseň s názvem Sport. Vyšla někdy před rokem 1904, tudíž ještě před první londýnskou olympiádou.
Milo Burdátš
Dopis totálně nasazeného
Výraz totální nasazení, "totaleinsatz" už asi mladým nic neřekne. V průběhu války bylo mnoho desítek tisíc mladých Čechů posláno na práci do Říše. Mnoho takto nasazených mi vyprávělo svůj příběh, někdo měl horší, někdo zase lepší vzpomínky. Tyto příběhy jsem si nezapisoval, ani je nenahrával a je to škoda. Avšak tím, že pracuji v antikváriátě, se mi do rukou dostane občas dopis totálně nasazeného, jako je tento. Dříve než zmizí z povrchu zemského ho přepíšu do blogu. Možná jsem voyer a možná jenom amatérský historik.
Milo Burdátš
Bártovo chování je mezi úspěšnými podnikateli běžné
Naprostá většina národa jásá, že úspěšný a bohatý podnikatel dostal co proto. Konečně došlo i na někoho, kdo má za sebou politickou stranu, poslaneckou imunitu, finanční zajištění a za manželku pohlednou blondýnu. Mladý soudce Šott odsoudil za potlesku plebejců a hospodských povalečů Víta Bártu k podmínečnému trestu za uplácení. Jenže Bárta byl soudní mašinérií sešottován za věc, která je u úspěšných a zárověň lidských podnikatelů každodenní rutinou. Mají se teď všichni sociálně cítící byznysmeni bát trestu?
Milo Burdátš
Katolická církev si přivlastnila Havla
Týden truchlení za Václavem Havlem měl vyvrcholit tzv. státním pohřbem. Nebyl jsem u toho, pouze jsem ve své prodejně pustil rozhlas. A nestačil se divit. I několik náhodných zákazníků rovněž začalo kroutit hlavami. Co se jim i mně na té smutné události nezdálo. Jeden zákazník to vyjádřil slovy: „Prostě se nemůžu srovnat s tím, že prezident republiky, ano republiky, má pohřební obřad, jako kdyby to byl monarcha“.
Milo Burdátš
Douška nad Magorovou rakví
„Mílo, ty zkurvenej maďarskej židáku, mám pro tebe dobrou zprávu. Dlouho jsem uvažoval, zda můžu někomu věřit. Kravaťákům se věřit nedá, alkoholikům taky ne, intoši taky stojej za prd. Zůstals jedinej. Takže jsem se rozhodl, že tě poctím právem půjčit mi pětistovku.“ Zazněl hluboký nakřáplý hlas Ivana Martina Jirouse vulgo Magora, hned poté, co vstoupil do antikvariátu.
Milo Burdátš
Romská návštěva antikvariátu
Nerad bych se vezl na protiromské vlně, vyvolané událostmi v severním cípu republiky. Spíše bych se rád naskočil na proromskou vlnu. Já však za to nemohu, že mne ta druhá shodila do vody a můj surf dojel ke břehu na té první.
Milo Burdátš
Kniha i brokolice jedno jsou.
A tak nám naši mocipáni zařídíli zvýšení cen u knih i zeleniny. A to prostřednictvím DPH. Daň z přidané hodnoty byla kdysi vymyšlena tak, aby tento způsob zdanění neomezoval stále větší a větší kooperaci mezi podniky. Jednoduše se to dá vysvětlit na tomto příkladu:
Milo Burdátš
Výzva na obranu knih. Trochu mimo.
V pátek ráno mi zaplnila mailovou schránku spamu podobná zpráva od všech možných kamarádů. "Proboha, podepiš výzvu na obranu knih, jinak od podzimu nebudeme mít, co číst." Výzvu vydal Svaz českých knihkupců a nakladatelů, organizace, která neustále hledá své opodstatnění a své místo na slunci. Tento svaz se skutečně vzbudil minutu před dvanáctou a začal bít na poplach, tak trochu směšným způsobem.
Milo Burdátš
Za pád Sazky si mohou bafuňáři sami.
Z rozhlasu, z televize, z novin se šíří nářky akcionářů Sazky, funkcionářů sportovních svazů (sportovní terminologií bafuňářů), jak nic nevěděli, jak věřili agentu Aleši Hušákovi (agent Chapman a Krakonoš, jak poetické), jak spoléhali na jeho schopnosti. Fuj. Všichni sportovci a zejména ti skutečně aktivní by jim měli ukázat, zač je toho v Česku loket. Sazka jde do insolvenčního řízení a co oni? Co dělali tito bafuňáři ve svých funkcích členů představenstva a dozorčí rady Sazky, a.s.? Dnes slyšíme výmluvy typu: "Já pro sport žiji, jsem vynikající trenér, funkcionář, docent na FTVS, ale nechtějte po mně, abych rozuměl ekonomice."
Milo Burdátš
Bez poradce ani ránu. Jaké je poslání poradců.
Řádný občan s obyčejným selským rozumem chápe, že část jeho daní jde na udržování velkého vládního aparátu. Chápe, že historicky se vytvořila ministerstva, na těch ministerstvech vznikly odbory, sekce a oddělení. Řádný občan chápe proč všichni ti ministerští radové, sekční šéfové, vedoucí oddělení berou vysoce nadprůměrné platy. Jsou to přeci ti nejlepší odborníci na danou problematiku. Jsou vybírání v konkurzech, jsou lustrování, prověřování, jsou jim hrazená školení a stáže v zahraničí, mají přístup k těm nejtajnějším informacím. Prostě nikdo by neměl být lépe informován a větší odborník, než tito specialisté v drahých oblecích.
Milo Burdátš
Slovanská epopej neměla být turistickou atrakcí
Přestože volby jsou za námi, osud Slovanské epopeje Alfonse Muchy není zdaleka vyřešen. Uvidíme, jak se k epopeji vysloví nové pražské zastupitelstvo. Pochybuji však, že by ji nechali na dobro Moravskému Krumlovu. Přiznám se, že jsem byl dlouho na straně Moravanů, jelikož jsem, masírován nesprávným výkladem, považoval Muchovu epopej za pouhou atrakci pro turisty či jiné pasanty. Jak se mi dostávalo informací, jsem stále více přesvědčen, že Praha musí co nejrychleji přenést svůj majetek na území svého města.
Milo Burdátš
Nevěřím pravicovým lékařům. Ani MUDr. Svobodovi.
Všechny poštovní schránky v Praze zaplnil modrý časopis Metropolitan s MUDr. Svobodou na obálce. Nevadí, že časopis má stejný název jako někdejší pravicový a zkrachovalý deník. Rovněž mi nevadí ani šibalský úsměv pana gynekologa na titulní fotografii. Vadí mi, že tak zkušená strana, jakou ODS určitě je, si vezme jako frontmana lékaře, porodníka. Totiž, když lékař podobných zkušeností tvrdí, že má pravicové myšlení a tudíž bude zastávat pravicovou politiku, tak jednoduše lže.
Milo Burdátš
Budeme vydělávat i na Palachově smrti, paní doktorko?
Jako antikvář mám kolem sebe pouze předměty na které se vztahuje autorské právo. Nehraji si na znalce autorského zákona, avšak těch 20 tisíc autorských předmětů, knih, grafik a fotografií, které mám ve svém krámku na mne vyzařuje jakési jiné vnímání práv k autorské tvorbě. A proto snad mi hnulo žlučí, že někdo podle zmiňovaného autorského zákona žádá na Českém rozhlasu 300 000 korun za domnělá autorská práva k poslednímu rozhovoru národního mučedníka Jana Palacha.
Milo Burdátš
Vyprávěj. Zážitek z natáčení.
Kdo si myslí, že práce antikváře je monotonní, ba nudná práce, je na velkém omylu. Nebudu nikomu vysvětlovat, jaký adrenalin pulzuje v žilách a tepnách antikváře při objevení vzácné písemné památky. Máme však i jiná vzrušení. Náš antikvariát pravidelně několikrát do roka se mění ve filmové studio. Prostředí antikvariátu je filmařům, ale hlavně scénáristům velmi blízké a proto rádi mají ve svých filmech obchod se starými knížkami. A tak se často náš obchůdek dostává do celovečerních, absolventských, nízkonákladových, amatérských, televizních filmů, seriálů i reklam. V září to byly scény, obrazy a záběry do několika dílů velmi úspěšného televizního seriálu Vyprávěj.
Milo Burdátš
Falešný Filla nadvakrát prodaný
Každá branže má svá rizika. U obchodu s uměním a antikvitami je takovým rizikem nákup a prodej falz. Většina obchodníku s obrazy má těžké spaní po koupi každého drahého uměleckého díla. Je to falzum, není to falzum. Spletl se znalec, nespletl se znalec. Případ, o kterém dnes informoval Český rozhlas je však z jiného soudku.
předchozí | 1 2 | další |
- Počet článků 31
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 3157x