Dopis C. G. Masarykové z roku 1914Milo Burdats
Jaká je skutečnost. Paní Karla Masaryková, jak si taky v českém prostředí říkala, bravurně zvládala češtinu ještě v 19. století. Měla hudební sluch a jak je známo, hudebníci se cizí jazyky učí velmi rychle. Rodinný přítel Masaryků Dr. Jan Herben vzpomíná, jak po příjezdu do Prahy v roce 1882 se paní Charlotte Garrigue Masaryková okamžitě začala zajímat o českou kulturu. Milovala českou hudbu a literaturu. Přečetla všechny knihy od Boženy Němcové a milovala Nerudu a Machara. O Smetanovi dokázala už v té době psát články v češtině. Možná ji editor něco opravil, ale to editoři opravují i rodilým Čechům. Starala se o velkou rodinu, chodila nakupovat do krámů i na pražská tržiště. Vyřizovala za manžela všemožné záležitosti na poště, úřadech, prokuratuře. Jitka Čvančarová si snad myslí, že by se v Praze koncem 19. století dokázala domluvit pouze anglicky.
Články i dopisy paní Charlotty jsou archivovány a tak není problém je dohledat. Já jsem si dovolil pouze naskenovat jeden její dopis z roku 1914 paní Valové. Je napsán tehdejší, ale bezvadnou čestinou. Stejnou češtinou mluvil i T.G.M.
Doufám, že si Jitka Čvančarová přečte tento dopis a uzná svoji neznalost, tak jako tisíce dalších, kteří tuto informaci rozšiřují.
Na presidentské standartě je přeci nápis "Pravda vítězí!", ať bude vlát nad Karlem či Milošem.
