Romská návštěva antikvariátu

6. 11. 2011 9:46:00
Nerad bych se vezl na protiromské vlně, vyvolané událostmi v severním cípu republiky. Spíše bych se rád naskočil na proromskou vlnu. Já však za to nemohu, že mne ta druhá shodila do vody a můj surf dojel ke břehu na té první.

Sobota odpoledne bývá v antikvariátě smutným obdobím. Zákazníků málo, či spíše žádný. To se každému živnostníkovi v té chvíli honí hlavou černé myšlenky o brzkém konci podnikání. Pesimistické nálady byly najednou zaplašeny zvonkem u vstupních dveří. Do prodejny vstoupila nádherná romská dáma. Dlouhé černé vlasy, souměrná tvář, velké hnědé oči, výrazné líčení, podmanivý úsměv. Za ní dovnitř vešel malý, asi osmiletý romský klučina. Srdce mi poskočilo. Žeby dnešní tržbu zachránili romové? Nemám s nimi zkušenosti, do antikvariátu toto etnikum většinou nechodí a tak se mé překvapení dále mísilo s nadšeným očekáváním.

Romská krasavice se mi dívala přímo do očí. Pomalu přeplula celou prodejnou až do zadní části. Chůze modelky, pohled holywoodské star. Prsty s perfektně upravenými rudými nechty se lehce až dráždivě dotýkaly hřbetů knih. Nemohl jsem od ní oči odtrnout. Najednou toto krásné stvoření promluvilo:

"A prodáváte tady i knížky pro děti. Můj malý kluk hrozně rád čte." odhalila své krásné bíle dokonalé zuby a olízla si rudé rty.

"No no no, zrovna stojíme u oddělení dějin umění, knížky pro děti jsou u vchodu do prodejny." s koktáním jsem doloval za sebe odpověď.

"Ne, zůstaňme tady, umění zase zajímá mě." nenechala mne přesunout se zpátky ke vchodu.

V hlavě se mi roztočil kolotoč, obrázky kočujících cikánek, kartářek, tanečnic se střídaly s oduševnělým portrétem Indíry Gándhiové. Není to tak zlé s budoucností romské minority, když krásné a inteligentní romské maminky budou vodit své ratolesti do mého hájemství knih. Vždyť čtení je vzdělávání a vzdělání je záchranou našich romských spoluobčanů. Ze snění mne vytrhl naléhavý hlas malého romského kluka:

"Mamo, já chci tuto, sou tu obrázky", držel v ruce dětskou Knihu duchů z disneyovské produkce.

"Necháš ji tam, ještě ji potrháš, dej ji na místo", rozčilená odpověď krásné maminky mne překvapila.

Tu se ve mně probudil obchodnický instikt, "Není tak drahá, určitě se mu bude líbit, mám vám ji zabalit?"

"Ne ne ne, vždyť on neumí číst, k čemu by mu byla kniha."

Tato odpověď mne vrátila zpátky do reality. Stovky přečtených detektivek zanechaly hluboké stopy v mém myšlení. Tak ona chce koupit synkovi, který prý rád čte, knížku a když si jednu vybere, tak prohlásí, že neumí číst. Něco tady nehraje. Nevím co to je, ale něco mi tu nesedí. Přesunul jsem se doprostřed prodejny, kde mám dobrý přehled a začal jsem pomalu rozhlížet. V antikvariátě najednou zhoustl vzduch. Něco se mihlo za pultem s hudebninami. Žeby pes. Najednou zavlál závěs do zadní, soukromé místosti. Udělal jsem tři rychlé kroky a zůstal jsem konsternován. Žádný ratlík. To na všech čtyřech se plížil muž v černém oblečení a už se sápal po mé aktovce.

"Vážený pane, jsme lidé a proto chodíme po zadních. Prosím vstaňte z té podlahy." potlačil jsem chuť mu sprostě vynadat.

"A to sem nesmím, nebo co." zabručel mladý rom, zřejmě tatínek četbychtivého kluka.

Nadechl jsem se k odpovědi, no romská madona mne předběhla:

"Dža het, dylyno" přikázala svému partnerovi.

Ten vyrazil z prodejny rychlostí blesku a za ním ta krasavice. V prodejně zůstalo to malé cikáně, smutně pohladilo barevnou Knihu duchů a položilo ji na pult. Otočilo se ke mně, pohlédlo na mně černými kukadly a proneslo:

"Na shledanou, pane."

Neodpověděl jsem na tento slušný pozdrav. Nedokázal jsem se nadechnout. Jako v dobrém filmu radost střídá žal, tak i já jsem pochopil, že světlý okamžik sobotního odpoledne byl jen šal a klam. Bylo mi líto těch dvou, ale nejvíce mne nakrklo, že na své zlodějské výpravy tahají svého malého kluka. Na chvíli jsem uvěřil, že to dítě nestojí o výuku kradení a loupení, v podání svých rodičů. Věřil jsem, že by skutečně rád přečetl tu Knihu duchů.

Toto se stalo v sobotu 5. listopadu 2011 v 16,30 h, v Antikvariátě Kant v Opatovické ulici v Praze.

Autor: Milo Burdátš | neděle 6.11.2011 9:46 | karma článku: 44.57 | přečteno: 5451x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Společnost

Jan Pražák

Mají mít staří lidé přednost?

Ráno jsem vstala levou nohou. Začalo to už předchozí večer, vnučka mi říkala do telefonu, že tam u nich přepadl nějaký mladý mizera staříka, který sotva chodil. Okradl ho a srazil na zem, až si ten pán pohmoždil ruku a odřel tvář.

28.3.2024 v 14:34 | Karma článku: 13.87 | Přečteno: 302 | Diskuse

Jan Ziegler

Komunistický guru Marx byl vykořisťovatelem a hrubým člověkem

Na zakladateli vědeckého socialismu toho nebylo moc vědeckého a dělníky vůbec nemusel. Viděl v nich pouze nástroje (užitečné idioty), které svrhnou kapitalismus. Nenáviděl Židy a Slovany včetně Čechů.

28.3.2024 v 13:30 | Karma článku: 13.09 | Přečteno: 168 | Diskuse

Rudolf Pekař

Bacha na sváteční cyklisty

Začátek jara přináší nejen kvetoucí přírodu, ale také návrat cyklistů na silnice. Bohužel, spolu s nimi se objevují i tzv. sváteční cyklisté, kteří se chovají neopatrně a nezodpovědně.

28.3.2024 v 12:17 | Karma článku: 5.46 | Přečteno: 147 | Diskuse

Tomáš Vodvářka

Velký pátek jako příležitost

Už několik let je v "portfoliu" státních svátků i Velký pátek, který by mohl být vhodnou příležitostí k uvědomění si tzv. evropských hodnot, s nimiž se poslední léta mediálně žongluje.

28.3.2024 v 9:34 | Karma článku: 15.56 | Přečteno: 216 | Diskuse

Filip Vracovský

Jak to vypadá Mordor ( Rusko ) už nám klepe na dveře ?

Krátká předsváteční úvaha ... Taky vás některé uklidňující zprávy spíš rozruší ? Račte vstoupit .....

28.3.2024 v 9:00 | Karma článku: 14.88 | Přečteno: 391 |
Počet článků 31 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 3157
Antikvář pražský a koncesovaný odhadce.

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...